Eucanuba Apple Cup Mladá Boleslav 13.10. 2007
Závody v Mladé Boleslavi byly v letošním roce posledními venkovními závody. Také jsem se na ně náležitě těšila. Jako v posledním měsíci už poněkolikáté mi radost začala kazit předpověď počasí, která hlásila teploty maximálně kolem sedmi stupňů a občasný déšť. No paráda, kamarádi si ze mě už dělali legraci, že termíny závodů budu hlásit dopředu, aby věděli, kdy bude ošklivo. V posledním měsíci totiž bylo mizerně opravdu jen a jen ve dny našich závodů. Ještě, když se mi z ranního venčení před odjezdem vrátila mokrá Cherry, byla moje nálada na bodu mrazu. Než jsme vyjeli, pršet přestalo, ale obloha nevěstila nic dobrého. Po příjezdu do Boleslavi se vyčasilo, dokonce vykouklo i sluníčko a vytvořilo takřka ideální agiliťácké počasí – nepříliš teplé, ale slunečné.
Začínalo se jumpingem. Cherry zvládla na jedničku úvodní těžkou pasáž, kde měla spousta pejsků problémy (ten tunel tak lákal....), ustáli jsme i malé zaškobrtnutí po tunelu (panička má prostě pomalé nohy) a pokračovali jsme parkurem v celkem solidním tempu, které mi ale nepřišlo nijak závratné. Jen ten výsledný čas byl o poznání kratší, než u našich soupeřů. Ale Cherr, vzhledem k tomu, že pořád běháme v jedničkách, startuje hodně na začátku, takže jsem předpokládala, že nás někdo překoná. Nepřekonal, Cherry zůstala na prvním místě i po doběhu posledního závodníka. Opravdový šok jsem pak utrpěla při pohledu na postupovou rychlost – 5,53 m/s je náš nový osobní rekord. Poprvé jsme se dostaly přes hranici pěti metrů a ještě takhle výrazně.
Granule za první místo by Cherr nejraději ochutnala hned.
Dál už to tak slavné nebylo. Ve zkoušce jsem si nejdřív vybrala slabší chvilku já, když jsem si odpustila jednu otočku a rozběhnutá Cherry kvůli tomu vystřihla obrovský oblouk. Stáhnout jí d správného směru mě stálo spoustu času. Následně chybovala i Cherr, když do slalomu naběhla z druhé strany (přitom ona slalom miluje a nabíhá bezchybně takřa z jakéhokoliv úhlu). Tyto dvě chybičky nás opět posunuly na neoblíbené čtvrté místo.
Běh agility se opět nesl ve veselém duchu a držet už unavenou Cherr na trati se mi dařilo jen velmi těžko. Jako spousta dalších jsme se diskvalifikovali na tunelu, kdy si Cherr vybrala špatnou díru, ale ani dál nepatřil náš běh k těm lepším. Ale co, jedno vítězství nám přece stačí. Pořadatelé připravili opravdu hezké ceny na kterých jsme si se Cherr opravdu pochutnali. Granule na Cherry teprve čekají, ale vyhraný štrůdl i jablíčka přišla k chuti. Páníček ocenil i tričko. Jen Cherry bude muset ještě přehodnotit svůj postoj k aportům, jinak vyhraný flyballový postroj moc neužijeme.
