Rozkoš 23.-24.5. 2009
Nad účastí na závodech na Rozkoši jsem docela přemýšlela. Přiznám se, že mi víc vyhovují jednodenní závody, ale nakonec zvítězila touha zúčastnit se větších závodů a porovnat se i s trochu jinou konkurencí. Průtrž mračen se naštěstí přehnala již v pátek, takže v sobotu nás přivítalo sice chladné, ale jinak velmi příjemné počasí a parkury manželů Lukáčových.
Úvodní jumping patřil k jednodušším. Cherr ho zvládla bez chybičky na druhém místě. A tady to bylo poprvé opravdu o fous. Aretusa Metuje, která skončila na třetím místě na nás ztrácela pouhopouhou jednu setinu sekundy. Jediné štěstí, že se měřilo elektronickou časomírou, jinak by se takový výsledek opravdu nedal ani brát vážně.
Foto: Bořík Šimek
Následující dvojkovou zkoušku zvládla Cherr bravurně, a to i přes to, že rozhodčí zařadili do kurzu trati dvakrát kladinu. Bezchybný běh znamenal první místo a poslední splněnou zkoušku potřebnou pro přestup do kategorie A3.
Videa obou běhů naleznete zde:
http://www.youtube.com/watch?v=8HDWcQ2nIyM&feature=channel_page
I závěrečný běh agility se Cherr povedl. Mě už méně. Hned v úvodu jsem si chtěla ušetřit otočku na čelo a zvolila jsem vyslání okolo bočnice. Jenže kladina byla trochu dál než jsem čekala. Cherr vyslání provedla perfektně, jen se poněkud divila, kam dál – kladinu totiž vidět nemohla. Tedy odmítnutí, takže jsem se rozhodla zastavit Cherr na zóně. Dobře jsem udělala, Cherr to totiž neměla v úmyslu, zónu přeskočila, ale poté jí discilplinovaně opravila tak, že na zónu vrátila zadní packy – diskvalifikace za opětovné překonání překážky. Nijak nám to nevadilo a i další část běhu mě potěšila.
Pak už nezbývalo než počkat na vyhlášení vítězů a vydat se ubytovat do přilehlého kempu.
Nedělní program začínal během agility. Cherr opět předvedla krásný běh, a to i přes to, že jí při vybíhání na áčko ošklivě podklouzly nohy. Čekala jsem, jestli zabojuje a áčko překoná nebo jestli se vrátí zpět. Cherr je bojovnice, takže zabrala a dál jako nic dokončila parkur. Bezchybný běh a druhé místo.
Foto: Bára Ulrychová
V následující zkoušce se projevila kladinová vášeň pánů rozhodčích. Opět dvakrát kladina. Poprvé ji Cherr ještě zvládla, podruhé už zónu odskočila. Bohužel jsem si toho všimla pozdě a nevrátila ji. Diskvalifikace přišla po áčku. Po zkušenosti z agility jsem si na něj dávala přeci jenom větší pozor a zapomněla jsem, kam po něm mířila spousta Large psů. Cherr pochopitelně ani nemrkla, áčko překonala bez jakéhokoliv zaváhání a než jsem se stihla vzpamatovat, tak se diskvalifikovala na dálce. Mám pocit, že ani nepostřehla, že něco bylo špatně, a to je dobře.
Foto: Bára Ulrychová
Jako závěrečný jump postavili Lukáčovi něco, čemu se říká rovinka na radost. Pravda, bylo to rozumné, psi už to ho po dvoudenním zápolení měli opravdu dost, tak bylo fajn dopřát jim jednoduchoučký běhavý parkur, který je prostě musí bavit. Jen by taky mohl někdo myslet na psovody :-)), ti už byli z představy závěrečného sprintu nadšeni méně. Ale co by člověk pro ty psy neudělal, že?
Tyhle parkury bývají mojí noční můrou. Rychlé nohy rozhodně nemám a sprint rozhodně není mojí silnou stránkou. Na dotaz jak mám tohle proboha běžet se mi dostalo poměrně pragmatické odpovědi – Nejdřív si dáš hodně dlouhé odložení a pak budeš hodně řvát . No, paráda. Tak jsem začala přemítat. Startovní pole bylo opravdu velmi vyrovnané, hned několik psů nás v předchozích bězích dokázalo porazit časem a k lepšímu umístní jim chyběla tu tyčka,tam zóna. Bylo mi jasné, že tady ani čistý běh na umístění do třetího místa stačit nebude. Nakonec jsem se rozhodla, že zkusím zabojovat. Když jsem viděla, jak Jana hecuje svého Montíka na parkuru trojkové zkoušky došlo mi, že já Cherr vlastně moc nepomáhám. Na nějaké hecování mi už zpravidla nezbývají síly. A tenhle parkur přímo vybízel k tomu, zkusit si něco takového.
Pravda, Cherr byla ze začátku poněkud nesvá z delšího odložení (takhle to je, když si člověk v tréninku úmyslně nedává náskok, aby si neulehčoval práci) , ale z tunelu nabrala rychlost a dál už šla opravdu parádně. A co víc, díky jejím vysílačkám jsem jí krásně stíhala i hecovat. Do cíle jsme dorazili v čase 26.03. Vzhledem k tomu, že většina A2 a všichni A3 psi startovali až po nás, čekala jsem, že nás brzy někdo překoná. K mému obrovskému překvapení se tak nestalo a mě se zase odkryly naše rezervy.
Ovšem i tentokrát to bylo opět o fous. Čas Cherr byl 26.03, čas druhého Messengera 26,06. A třetí až páté místo bylo ještě těsnější 26.71, 26.72, 26.76. Inu byly to napínavé závody.
Video nedělního agility a jumpu zde:
http://www.youtube.com/watch?v=Ovg4tZYF0JM&feature=channel_page
Navíc Cherry zde splnila podmínky jak pro přestup do kategorie A3, tak se kvalifikovala na Mistrovství republiky. Z deseti kvalifikačních běhů jich 9 zaběhla na prvním nebo druhém místě. Je to prostě moje šikulka.
Ale bylo to o fous. Když se tak dívám na startovní listinu našich příštích závodů ve Dvoře Králové, vypadá to na odvetu. Tak jen doufám, že nás štěstíčko úplně neopustí.
